XXX

Reprezentační ples sezony. Slavnostní banket na počest jmenování nového generálního ředitele. Ples v opeře za účasti božského Karla, pekelné Heleny a dalších celebrit. Ne, přátelé. Nic z toho se nevyrovná ve společenském významu utkání dvou matadorů brněnské alkofutsalové scény – XXX a Raz Náraz.

Patnáct let prokládání sprintů ležáky zformovalo naše těla do úhledného tvaru „hruška“, některým i vlasy spočítalo a zhodnotilo, že mnoho, jiným pod očima gymnastické náčiní nakreslilo, na němž Jan Hudec medaili olympijskou kdysi vybojoval. Přidalo rodiny, děti a kila. Půvab vzájemného potýkání tím však ještě nabral na síle a bylo tudíž škoda, že v posledních letech se cesty obou týmů trestuhodně míjely. Až dodnes. Řečkovický Nou Camp se měl na co těšit.

Fantom třetích tříd, Pippo Inzaghi brněnského futsalu, zabiják ve vápně. Petr Lesenský, obhajující kdovíkolikátou zlatou kopačku pro nejlepšího střelce soutěže a disponující fenomenální statistikou zhruba 1100 gólů v 800 zápasech, byl jednoznačně největší hrozbou v týmu soupeře. Co dělat s takovým vrahem nadějí? O zkrocení oranžového tygra a překonání valu se pokusila tato sestava: Piters – Chob, Sob, Vovka, Manchos, Víťa, Táborák. Děkujeme Mirovi za připravenost naskočit do branky, kdyby se Peťanovi nepovedlo vrátit se z hor včas. Zdravíme Pasina, hlídajícího dítě.

O řádnou zápletku se postarala hned první minuta utkání – lépe řečeno několik sekund. Langoš po rozehrávce převzal míč a vyrazil vpřed. Táborákovi naznačil kličku, šlápl na nohu, skácel se a řval jako raněný kňour. Rozhodčí byl nekompromisní a tasil červenou kartu! "Vždyť on mi stoupl na nohu!" rozhazoval Táborák rukama, v očích výraz bezmocného vzteku. Naštěstí se vzápětí ukázalo, že Langoš toto celé se sudím domluvil, maje na paměti, že Táborák po mnoha letech bez jediné karty netouží po ničem jiném, než být alespoň napomenut. Během minuty vyplněné pochechtáváním a vzájemným plácáním se po ramenou bylo vše připraveno k nové, tentokrát vážné rozehrávce. Well done! :))

Již skutečnou žlutou kartu si záhy vysloužil ztracený syn Sob, vracející se do kádru po mnohaleté odmlce. Ta se projevila především na znalosti pravidel, zejména části, která praví, že střídající hráč může vniknout na hřiště až tehdy, kdy ten, kterého střídá, překračuje pomezní čáru. Ondra Hrazdira takto přišel ke žluté kartě, doslova ani nevěděl jak.

To už jsme ale několik minut mohli vést. Prakticky první vážnější závar ve vápně Nárazů skončil faulem na Manchu a odpískanou penaltou. K exekuci se postavil Víťa, ale hanebnou střelou poslal míč asi tři metry vedle branky. Nepříznivý vývoj nás na chvíli zabrzdil, ale nezastavil a Víťa dostal záhy příležitost odčinit selhání. Nakopnutý míč sklepl ideálně do běhu Vovkovi, který nekompromisně propálil Kima a poslal XXX do vedení!

Úspěch přidal křídla našim ofenzivním snahám, bohužel ovšem ubral naší taktické prozíravosti. Chobot rozdal míč doleva na Táboráka a vydal se do optimistického náběhu na zadní tyč, výsledný centr však zasáhl pouze jeho temeno a odrazil se k nohám oranžového hráče. To vše v momentě, kdy Tab, Manchos i Chob se nacházeli zhruba metr od brankové čáry soupeře, neschopni zabránit rychlému protiútoku 2:1, který skončil vyrovnávacím gólem do prázdné branky. Ještě do přestávky Langoš konečně protrhl střeleckou smůlu a dovednou kličku kolem Vovky zakončil ránou, na kterou Piters nedosáhl – 1:2. Další akce neskončila gólem jen díky Chobotovi, který s vypětím vykopl z brankové čáry Langošovo zakončení.

O přestávce tedy nebylo důvodu ke spokojenosti. Té nepřidala ani další efektivní akce Langoše, který tentokrát pravou nohou uklidil míč k tyči. „Dobrý obrat jsme udělali!“ konstatoval střelec, spokojený s vývojem zápasu. A mohlo být hůř; Piters se několikrát vyznamenal při odvracení tvrdých střel a potvrdil, že Tatry jsou ideálním místem pro letní přípravu.  

Výsledek 1:3 už vypadal kriticky, cítili jsme však, že máme na víc. Soustavný tlak vyústil v několik šancí, z nichž zejména ťukec okolo vápna soupeře, zakončený přihrávkou na volného Choba, volal po zakončení. O gól naděje se postarala dvojice Víťa – Manchos. První jmenovaný přihrál a dobře překřížil trajektorii s druhým, který si všiml vybíhajícího Kima a obstřelil jej technickou střelou k zadní tyči.

Nárazové sice nárazově hrozili protiútoky, sami se však často ocitali pod silným tlakem a pomohli si občas i faulem. Jeden takový, při němž byl podťat Manchos, přinesl standardní situaci zhruba dvanáct metrů od branky. Vovka si postavil míč a nedbaje taktických rad ostatních, propálil vše, co stálo v cestě míči a zároveň stínilo Kimovi ve výhledu – thanx Manchos a ostatním za dobrou práci ve vápně – a trefil přesně k zadní tyči – 3:3!

Epické drama spělo ke svému vyvrcholení. Nárazové, vědomi si ztráty dvougólového vedení a toužící po vítězství, trochu otevřeli hru a podpořili Langoše v ofenzivních snahách. Tím však zároveň začali pootevírat okénka v obraně, do nichž se chutě pouštěli hráči XXX při rychlých kontrech. Jeden z nich vyvezl Víťu do samostatného nájezdu na Kima; technický obstřel placírkou se však odrazil od vnitřního úhlu tyče podél brankové čáry ven.

O rozřešení zápletky se nakonec postarala další standardní situace, při níž opět Manchos dostal přes kotníky (zkrvavený dres included), tentokrát ještě o pár metrů dál. Vědomi si Vovkovy první rány, stáhli se oranžoví do vlastního vápna, připraveni svými těly zabránit další brance. Ponechali tak mnoho prostoru Chobovi, který si naběhl po levé straně, přijal Vovkovu rozehrávku a z první levačkou nachytal Kima u bližší tyče – 4:3!

Nárazové to ještě nevzdali, přestože do konce zbývaly zhruba dvě minuty. V nich nám ale stačilo pokrýt Langoše a nenechat vystřelit žádného ze spoluhráčů, kterým se díky zdvojování centru otevíraly po stranách prostory k dalekonosné palbě. V této disciplíně jsme obstáli a slavíme zisk tří bodů!

Pár piv po zápase, výměna fotek s Langošem a všeobecný pokec na zahrádce Orláku umocnil pohodu nedělního odpoledne a vlil trochu optimismu do začátku sezony. Doufejme, že podobně příjemně bude možné pokračovat i za čtrnáct dní.

Vovka

Obrázky k článku

XXX - Raz Náraz, 4. 9. 2016

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Pur | 05.09.2016 18:15
Pánové gratuluji a jen pro připomenutí, aneb blahoslaven budiž archiv... http://www.xxx.banda.cz/clanek/9403/tri-vydrene-body/

Columbo | 05.09.2016 17:18
Pěkně Vovko, vidím, že návrat do třetí třídy s sebou nese nejen lepší výsledky, ale i probuzení dřímajících literárních talentů

TaborakOrel | 05.09.2016 11:55
Parádní zápas a klobouk dolů za PR akci s červenou kartou!